středa 12. prosince 2012

Kam až oko dohlédne

Stačí jen nastavit budík a pak čekat, až zazvoní. Lehko se to říká, ale horší je to vstávání. Skoro každý z nás si raději  v teplém pelíšku o víkendu zalenošení a tak přichází o krásné výhledy ze šumavských vrcholků, když se den probouzí a údolí je zahalené v mlhavém hávu.







2 komentáře:

  1. To je nádhera! Můj foťák by ani nemělo smysl tam vytahovat, ale proč taky, když nám to takhle krásně vyfotíš ty :-) Nechtěl bys příště za mě i vstát :-) A kde to vlastně je?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám obrovské problémy vstát sám za pomocí budíku, natož vstávat ještě za někoho druhého :-) Je to vyfocené, jak praví můj kamarád Rákosníček "před mlhou hustou tak, že by se dala krájet" :-) :-) Kousek od Prachatic

      Vymazat