10 let fotografie v Jindřichově Hradci

  K desátému výročí založení Národního muzea fotografie v Jindřichově Hradci, bylo uspořádáno deset výstav, kde je možno zhlédnout více než 500 fotografíí. Jelikož v jedné z výstav "Osobnosti jihočeských fotoklubů" vystavují i kamarádi, jel jsem je povzbudit na slavnostní zahájení, které se konalo dne 23.6.2012

vše se konalo nedaleko 15. poledníku

osamělý host Milan

delegace, židličky, to vše se neslo v duchu oranžové

Milan fotí fotku

vzácný to dar, jen kde se ten monitor zapíná ???

některé fotografie hosty doslova rozechvěly

jistě nějaká místní osobnost, jen jsem nezjistil kdo to je, snad Lenka napoví

hosté se vrhli na švédské stoly a tak nebyl čas ani na pár slůvek do pamětní knihy

po vydařené vernisáži, osvěžující lok vychlazené malinovky

Zpátky do minulosti

Dnes pokračovaly Prachatické závody do vrchu a chvílemi to bylo, jako by se čas vrátil o 25 let zpět. Na trati  se proháněly závodní vozy, které v té době patřily mezi Československou špičku.

Říkal si hurikán

podivná to auta dnes řádila na tahu Prachatice - Volary

Jistota je jistota

Dal jsem si dneska na večeři papričky kozí rohy. Raději jsem to v těhto vedrech jistil. Pálily totiž jako oheň :-)

Na Lipně

V sobotu v noci jsme s Milanem a Jirkou zajeli na Lipno, aby jsme pořídili něco málo nočních snímků . . .

noční kolotoč pro dospělé

objevil jsem černou díru

Výlet kolem Česka

Tak jako loni, i letos jsem toužil navštívit jižní kraje a smočit své uchozené nohy ve slané mořské vodě. Bohužel nám shoda okolností neumožnila podniknout cestu k našemu milovanému Jadranu a tak jsme na poslední chvíli naplánovali cestu kolem Česka. Trasu dlouhou celkem 1240km jsme zahájili na nově otevřené stezce v korunách stromů nad Lipenskou přehradou. Odtud následoval přejezd do Znojma, kde jsme přenocovali a další den ráno vyrazili do Moravského krasu. Prohlídka Punkevní jeskyně, divoká jízda na lodičce v podzemí a lanovkou na vrchol propasti Macocha, to vše za neustávajícího deště. Jaké štěstí, že většinu času stráví člověk pod zemí v pohádkových jeskyních.
Nenecháváme se nepřízní počasí odradit a pokračujeme v našem putování, směr Dvůr Králové. Cílem je vyhlášená ZOO a její Africké safari. Projížďka autem v bezprostředním kontaktu se zvířaty je opravdu krásný zážitek, jen všudypřítomné elektrické ploty mi neustále připomínaly, jak nefér je lidské počínání, když pro svoji zábavu a potěšení vytrhnou tak krásné zvířata z volné přírody. Blížil se večer a sehnat ubytování ve Dvoře Králové, nebyl až zas tak velký oříšek, jak jsme předpokládali.
Teplá sprcha, večeře a ráno hurá směr Liberec. Bez sebemenších problémů po pár hodinách vyhlídkové jízdy krásnou krajinou, jsme zastavili na parkovišti pod vrcholem Ještědu, na kterém se tyčí pozoruhodná stavba ve tvaru rotačního hyperboloidu, která představuje jeden ze symbolů Libereckého kraje. Naivně jsem si po cestě do Liberce říkal a byl plně rozhodnut, že vrchol zdolám po svých, jenže počasí si s námi opět pohrálo. Tentokrát nepršelo, ale teploměr se zastavil až na hodnotě 31°C a já musím přiznat, že jsem dal za vděk rychlému výjezdu lanovkou a pěší výstup vzdal. Díky krásnému počasí, jsme měli výhled po celém Libereckém kraji.
Vrchol jsme dobili, sice ne jak jsme si naplánovali a tak naše cesta pokračovala dál směr Karlštejn. Návštěva lomu velká Amerika, výborný pozdní oběd na Karlštejně a odtud už nejkratší cestou domů do Prachatic. Jako příloha k článku poslouží pár reportážních snímků . . . . .

ráno před odjezdem

Lipenská rozhledna

zajímavé toalety ve Znojmě 

vlajka pro Lenku a Radka 

frčíme k Punkevním jeskyním

stalahnáty, nebo stalagnáty . . .kdo se v tom má vyznat : - )

stoupáme níž

na dně Macochy

rychle a zběsile na lodičce po řece Punkva v podzemí

vzhůru na Macochu

blízká setkání

když je člověk línej přezout na široko

černé slzy v zajetí

moc jsem se mu nezamlouval

klauni

modrá je dobrá

televizní vysílač Ještěd

pohled na Liberec a okolí

 

Dnes poprvé . . .

Všichni se asi budou divit co je dnes "poprvé". 
 Pro jistotu hned na začátku upřesním, že je den, kdy jsem se rozhodl spustit fotografický blog a poprvé jej otevírám široké veřejnosti. Opravdu nic víc ve slůvku poprvé nehledejte : - )

Na tuto myšlenku mě přivedlo pár kamarádů, kteří jako já milují pohled na svět přes hledáček fotoaparátu a již delší dobu provozují své fotografické deníky a týdeníky. Musím přiznat, že fotografický deník s mojí morálkou jistě nezvládnu.  O týdeníku už by se nechalo přemýšlet, ale raději to nazvu . . . Vendův fotogarafický občasník . . . Budu sem vkládat jednotlivé fotografie, ale i malé série z událostí, nálad a pocitů, které prožívám a které se mi podařilo zachytit mým aparátem. Neznamená to, že moje domovské stránky vd-foto.cz tímto krokem osiří a nebudou dál v provozu. To opravdu ne, jen na ně budu vkládat vybrané fotografie do stávajících galerií.

Takže . . . ZAČÍNÁME