Cesta pokračuje . . .

Proč takový název??? Posledně jsem dal fotku se jménem CESTA. Neměl jsem na mysli, že by naše cesty měly být tak přesně nalajnované, ale spíš to, že by jsme se měli vydat za svým cílem. Za světlem na konci nebo snad na začátku. Za něčím, co za to opravdu stojí a nenechat se ovlivňovat okolním světem. Nekoukat jenom do propastí, ale i do dálky a radovat se z toho co máme . . . . .

TOTAL . . .

Řev motoru v maximálních otáčkách, soustředit se, zadržet dech a cvak. Rychle zkontrolovat v náhledu a znovu. Tak nějak to všechno probíhalo až do této fotky. Kontrola a zděšení co se to jen mohlo stát. Foťák dosloužil??? Uf neee, jen taková náhoda. Vítr fouknul ve stejnou dobu, kdy jsem smáčknul spoušť a páska vyhrazující prostor pro diváky prolétla přímo před objektivem. Žádné umění, žádné softění. Jen náhoda, která se mi docela zamlouvá :-)  . . . . .

Cesta . . .

Každý si prožívá život po svém, ale ne vždycky se mu daří tak jak by si přál. Někdy jsme dole, někdy nahoře. Vždy však stojí za to, aby jsme se snažili najít tu správnou cestu . . . .